přestěhovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]přestěhovat pf (imperfective přestěhovávat or stěhovat)
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | přestěhovat, přestěhovati | Active adjective | přestěhovavší |
---|---|---|---|
Verbal noun | přestěhování | Passive adjective | přestěhovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | přestěhuji, přestěhuju (coll.) |
přestěhujeme | — | přestěhujme |
2nd person | přestěhuješ | přestěhujete | přestěhuj | přestěhujte |
3rd person | přestěhuje | přestěhují, přestěhujou (coll.) |
— | — |
The verb přestěhovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | přestěhoval | přestěhovali | přestěhován | přestěhováni |
masculine inanimate | přestěhovaly | přestěhovány | ||
feminine | přestěhovala | přestěhována | ||
neuter | přestěhovalo | přestěhovala | přestěhováno | přestěhována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | přestěhovav |
feminine + neuter singular | — | přestěhovavši |
plural | — | přestěhovavše |
Further reading
[edit]- přestěhovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- přestěhovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989