upravit

Czech

Etymology

From u- +‎ pravit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈupravɪt]

Verb

upravit pf

1. to edit
2. to adjust

Conjugation

Conjugation

Infinitive	upravit, upraviti	Active adjective	upravivší
Verbal noun	upravení	Passive adjective	upravený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	upravím	upravíme	—	upravme
2nd person	upravíš	upravíte	uprav	upravte
3rd person	upraví	upraví	—	—

The verb upravit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	upravil	upravili	upraven	upraveni
masculine inanimate		upravily		upraveny
feminine	upravila		upravena
neuter	upravilo	upravila	upraveno	upravena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	upraviv
feminine + neuter singular	—	upravivši
plural	—	upravivše

Derived terms

• upravený m
• úprava f

 

See also

• přizpůsobit
• změnit
• modifikovat

Further reading

• upraviti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• upraviti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• upravit in Internetová jazyková příručka